Téma:

Mám, ale asi to sem nepůjde sdílet. Byl to hodinový rozhovor a peckos

(Zkusil jsem se to sem dát, ale bohužel to neslo přehrát)

Denis Zeman je hokejový selfmademan. Všechno si vydřel, ke hvězdám se prodral všemi úrovněmi, v mládeži i dospělých hrál až třetí soutěž a v první lize vystřídal čtyři kluby. „Chtěl jsem to zlomit, nikdy se nevzdával,“ tvrdí rodák z Chomutova, který minulý ročník začínal mimo sestavu Litvínova, ale udělal obrovský pokrok a posunul se až do první obrany. Ještě než mu skončila smlouva, v Litvínově uplatnili opci. Krasojízda může pokračovat.

Juniorskými výběry jste neprošel, ale mluví se o vás jako o hráči s reprezentačním potenciálem. Zvěsti, že máte být nominován, probleskly už v únoru. Šlo o falešný poplach?
„Kluci si ze mě udělali srandu. Ale mám to v hlavě. Chtěl bych o nominaci zabojovat. Každý hokejista se chce dostat do národního týmu.“

Vyměnil se trenér, budou se hledat mladší tváře. Jak vidíte svou šanci?
„Šance je, ale teď se k tomu neupínám. Chci hlavně mít dobrou pozici v mužstvu, abychom jako tým začali dobře sezonu. Určitě bych se do budoucna do nároďáku přál dostat. Makám, uvidíme. Co přijde, to přijde.“

Předchozí sezona pro vás byla průlomová. S čím půjdete do té další?
„Teď na ni chci navázat, potvrdit ji a mít ještě lepší sezonu. Vím, na čem bych měl zapracovat. Řešili jsme to i s lidmi z mého týmu. Kondičním trenérem, mentálním koučem. Zapracoval jsem na fyzické stránce, zhubl pár kilo. Teď už to jen přenést na led.“

Umíte se postavit každému, pokud je třeba. Prý trávíte dost času v posilovně.
„Ano. Zvedám trochu větší váhy, kluci si ze mě kvůli tomu utahovali, že prý mám dřevěný ruce. (směje se)

V nižších soutěžích jste býval i produktivní. V extralize jste naposledy dal první tři góly, připsal si devět bodů. V tom se taky chcete zlepšit?
„Všechno může být lepší. Určitě bych chtěl dát víc gólů, udělat víc bodů, i když jen od toho na ledě jako obránce nejsem. Musím pracovat na všem. Ale chtěl bych být i produktivnější.“

Loni jste v přípravě hrál pravidelně, na startu extraligy jste se však nevtěsnal do sestavy. Dostal jste pořádnou šanci až po povýšení Karla Mlejnka na hlavního kouče?
„Ještě když byl asistent a já sedmý, osmý bek na hranici sestavy, pracovali jsme hodně po tréninku. Každý den jsem zůstával dlouho na ledě a dělal cvičení na skills, koordinaci a bruslení i s ním. Byla to i shoda náhod. Když nastoupil, zrovna dostal jeden obránce (Ralfs Freibergs) disciplinární trest. Od té doby jsem se nějak vešel do kádru, dostával prostor a snažil se odvádět na ledě maximum.“

Mlejnek dřív působil v Sokolově, kde jste taky hrál. Potkali jste se už tam?
„Minuli jsme se. Zrovna končil angažmá a šel ke dvacítkám. Jako konzultant se chodil občas dívat na zápasy. Ale v každodenním kontaktu jsme byli až v Litvínově.“

V minulé sezoně jste nejvíc hrál s Kristapsem Zilem. Budete v tom pokračovat?
„Rád bych s ním hrál dál, ale ne, že bych na tom lpěl. Přijde ještě Kevin (Czuczman). Uvidíme, jak to trenéři poskládají.“

V Litvínově jste měli půlku obrany složenou z Lotyšů, někdy podceňovaných. Změnil se náhled po jejich zisku bronzu na mistrovství světa?
„Nehledím na národnost. Záleží, jak se ti kluci prezentují na ledě a v kabině. Všichni, co tu byli, se chovali super. Vstřícní, v pohodě. Jsou starší, mají zkušenosti z mezinárodní scény. Jsou tady pro nás mladší. Ukážou, vysvětlí. Určitě jsou přínosem na ledě. Dávají tomu všechno a je to znát.“

V extralize jste debutoval za Chomutov v sezoně 2018/19, kdy Piráty postihly zdravotní trable po pozření tataráku. Než jste zakotvil mezi elitou, urazil jste strastiplnou cestu malými kluby, že?
„Už cestu z mládeže jsem neměl jednoduchou. Prošel jsem druhou ligou staršího dorostu, druhou ligou juniorky. Někdy v sedmnácti jsem si řekl, že to chci zkusit. Přes Chomutov jsem se dostal do extraligy, a když se spadlo, zase mě posílali do Kadaně, do Sokolova. I v Litvínově, když jsem začínal, byly první dva roky takové nemastné neslané.“

Hodně jste pendloval?
„Mezi první ligou a extraligou. Až minulou sezonu jsem se usadil. Je důležité se pořád posouvat a já na sobě každý rok hledám, co můžu dělat ještě líp. Mám kondičního trenéra v Praze, s nímž konzultuju všechno včetně stravy. Mentální kouč Jirka Vykoukal mi taky hodně pomohl, jsem v kontaktu s agentem, prostě s lidmi, kteří mě můžou posunout. Jsem otevřený i novým věcem.“

Psychika se u nás tolik neřeší, jak jste dospěl k tomu, že máte mentálního kouče?
„Hodně mě posílali do první ligy a já z toho byl špatný, nevěděl jsem, jak si s tím poradit. Moje první těžší situace v áčku. Spojil jsem se s ním, dali jsme se dohromady. Teď máme spíš své hodiny, koukáme i na zápasy a řešíme už víc hokejové věci, co zařadit do tréninku, co vynechat, co zdokonalit. Je to teď víc na herní než psychické bázi. Ale pokud mě cokoli trápí, zavolám a probereme to. Měl jsem s ním i nějaké kondiční tréninky. On je taky otevřený hodně věcem, snaží se mi předat všechno, co může, a jsem za to rád.“

Pohrával jste si v dobách kočování dokonce s myšlenkami, že skončíte s hokejem?
„To vůbec ne, takový nejsem. Ne, že bych byl otrávený, ale chtěl jsem neúspěch zlomit. Mám to nastavené tak, že pro změnu udělám všechno. Když to nevyjde, tak to prostě nevyjde. Ale můžu si pak s čistým svědomím říct, že jsem se nevzdal. Člověk neví, co se může stát.“

Pak je jistě příjemné, že klub uplatní opci, mluví se o reprezentaci. Cítíte zadostiučinění?
„Zatím se o tom jen mluví. Může to přijít, mám všechno ve svých rukou. Určitě je to příjemné, ale jsem teprve na začátku cesty. Je mi dvaadvacet let, vím, že mám všechno před sebou. Nic nepřijde samo. To, že jsem měl nějakou sezonu a strávil ji celou v extralize, ještě nic neznamená. Musím na sobě pořád pracovat a posouvat se dál.“

Kam se posune Litvínov?
„Vyměnilo se pár lidí, ale myslím, že zůstalo zdravé jádro. Přišli kluci, kteří tady dřív byli nebo pocházejí z regionu, Litvínov znají. Mám z toho před sezonou dobrý pocit. Se všemi kluky, co přišli, jsem se tak nějak znal, víme o sobě. Vypadá to slušně, vyjeli jsme na led a tým šlape. Věřím, že bude dál.“

Nemá někdo HeroHero na ten rozhovor s Kašičkama? Nechce se mi platit 5€ za jeden pokec, většinou mě bomby nezajímaj

Čus má to někdo celý ten rozhovor z tím Zemanem dík

To bych trochu brzdil s tímto soudem. K tomu ma jeste hoodně daleko, aby se dal označit za TOP beka.

Godličovou slabinou byla psychika. No a za naší obranou se mu to bohužel dost zhoršilo. Hřebík do mozku mu pak zarazilo vedení, který nejprve oznámilo, že s ním počítá jako jedničkou a za týden oznámilo, že vyjednává o příchodu jinýho golmana.
Pak už to s ním šlo z kopce. Ach jo...

Co už to stálo peněz a fut nic.
Málem jsem napsal Furch nic

t.co/3eOBCB1OWV

Godla u nás chtěl zůstat, ale na jednu stranu jsem rad ze tu je Tomek
Ať se daří Godlič!

Zeman vyrostl v TOP beka.

V extralize sehrál první úplnou sezonu. Už se ale ví, že pod Krušnými horami vyrašil prvotřídní bek.

isport.blesk.cz/cl...

Zajímavé je, jak se změnila taktika s počtem přípravných zápasů. V letech 2012, 2013 a 2017 jsme hráli 13 přípravných zápasů, 2019 jsme jich hráli 10 a z toho 5 do 8. 8. Letos 8 přípraváků a první až 10. 8. Je to asi dobře, blbost hrát zápas po pár trénincích na ledě, v roce 2017 nám tolik přípraváků nebylo k čemu, když nakonec málem sestup. Nicméně už tehdy výsledky v přípravě naznačovaly, jak to bude ten rok těžké (v polovině zápasů jsme dali max 2 góly), ale nikdo na to nereagoval. Ale zase loni skoro všechny zápasy výhra a vstup do sezóny katastrofa, tak je to asi jedno.

Sparta opět útočí na titul. Jako každý rok, že?

www.idnes.cz/hokej...

Jméno nad místem je Stehlík tak nevím,třeba to neni on s je na jeho místě někdo jiný....

Ale ten by měl být v Třebíči ne?

Za mě je to Stehlík ...

Jakou fotku řešíte?

Že by na try out ?

Vedle "Czuczka" má místo Stehlík vpravo...

Mělo by se jednat pravděpodobně o nej a o Otakara Šika 🤷🏻‍♂️

Olda Válek ml.